Rentgenové zobrazovací systémy jsou využívány především ve zdravotnictví a strojírenství. Rentgenové vyšetření patří k základním vyšetřovacím metodám ve zdravotnictví. Tato metoda využívá tzv. rentgenového záření, které má velkou schopnost pronikat hmotou.  Pomocí rentgenového záření jsme tedy schopni vytvořit obraz vnitřních orgánů pacienta, bez nutnosti invazivního zásahu do organismu nebo odebírání vzorků. Rozeznáváme dva základní druhy vyšetření. Skiagrafii a skiaskopii. Skiagrafie je technika zobrazení lidských tkání, využívající rozdílnou hodnotu pohlcení procházejícího svazku RTG záření v různých tkáních. Vzniklý obraz je zaznamenáván na filmový materiál. Tato metoda se nejčastěji využívá k vyšetření zubů a kostí. O skiaskopii mluvíme tehdy, jestliže je obraz pozorován pouze na stínítku bez trvalého zachycení. Skiaskopie umožňuje sledovat pohyby orgánů nebo kontrastních látek v nich, případně funkci vyšetřovaného orgánu.

 

 

Objevitelem rentgenového záření se stal na podzim roku 1895 prof. Wilhelm Conrad Röntgen, při svých pokusech s katodovými paprsky. Ty se skládají z proudu elektronů. Tento proud se vytváří působením vysokého elektrického napětí mezi elektrodami umístěnými na koncích uzavřené skleněné trubice, z níž byl odčerpán téměř všechen vzduch. Katodové paprsky nejsou nijak zvlášť pronikavé, snadno je zarazí pár centimetrů vzduchu. Röntgen katodovou trubici (vakuovou plynovou výbojku) úplně zakryl těžkým černým papírem, tak aby z trubice ani při zapnutí elektrického proudu nevycházelo vůbec žádné světlo. Když však v trubici proud zapojil, ke svému úžasu si všiml, že fluorescenční štít ležící vedle na stole se rozzařuje, jako by svítil. Vypnul trubici, a štít (potažený platinokyanidem barya, fluorescenční látkou) zářit přestal. Protože byla katodová trubice úplně zakryta, Röntgenovi došlo, že je-li zapojen elektrický proud, musí z trubice vycházet nějaké neviditelné záření. Vzhledem k tajemné povaze toto neviditelné záření označil jako paprsky X jako matematický symbol něčeho neznámého. Toto označení se dodnes užívá v anglosaské literatuře jako “X – ray”. Měsíc po svém objevu Röntgen zhotovil první rentgenový snímek na světě, a sice snímek ruky své ženy. Tento den je pokládán za den zrození nového lékařského oboru – Radiologie.

 

 

 

 

 

 

 

 

Chcete-li se dozvědět více informací o rentgenovém záření pokračujte těmito kapitolami